Zdraví

Včelí jed: od žihadla k homeopatiku

Autor: Jaroslava MALINOVÁ

Obrázek

Včelí jed používali k léčení již starověcí Egypťané, Řekové i Římané. Víme, že Ivan Hrozný a Karel Veliký si léčili dnu včelími žihadly. Dnes však bohužel nelze takovou terapii doporučit bez lékařského dohledu. Především včelaři však často pozorují, že včelí bodnutí, kterým se při své práci nevyhnou, jim posilují zdraví. Netrpí tak často revmatickými chorobami, dnou a zdá se, že ani rakovinou. Včelí jed se dnes běžně používá v lékařství k přípravě mastí, injekcí i tablet.

Včelí jed je využíván k léčbě alergií, bolestí kloubů i svalů, neuralgií, dny, ischiasu, artritidy, artrózy, revmatismu a mnoha dalších chorob. Často zabírá i tam, kde jiné léčebné postupy selhaly. Dobré zkušenosti řada lidí udělala s mastí Apisarthron, která účinně prohřívá, prokrvuje a uklidňuje bolesti svalů i kloubů. Účinnější než mast je přímé píchnutí žihadly do končetin nebo beder. Taková terapie však vyžaduje individuální přístup, lékařský dohled, trpělivost a odvahu na obou stranách. Nejprve se aplikuje jedno, dvě žihadla a zhodnotí se reakce, v průběhu terapie denní dávka žihadel postupně stoupá až k celkovému počtu 150-200. Nepřichází v úvahu pro těžké diabetiky, lidi se srdeční vadou a s onemocněním ledvin.

Situace u nás

Zdá se, že u nás v současné době existuje jakési embargo na léky obsahující včelí jed. Patrně největší distributor léčiv, lékárenský velkoobchod PHOENIX, mast Apisarthron ani žádné jiné produkty s obsahem včelího jedu nedodává. Mastička se dá volně koupit třeba v sousedním Německu. V českých lékárnách lze sehnat pouze monokomponentní homeopatický přípravek APIS MELLIFICA v potencích 5CH, 9CH, 15 CH a 30CH. Je připraven z jedu včelích dělnic. Podle principu léčby podobného podobným se doporučuje při otocích libovolného původu zlepšujících se studeným, včetně napadení hmyzem. Dále při otoku způsobeném zánětem spojivek, bolestivých otocích krku při angínách, při spálení sluncem a vyrážkách, při horkosti v těle bez přítomnosti žízně. Napomáhá vstřebání tekutiny v kloubech a pohrudnici. Působí protizánětlivě. V akutních případech podáváme 3 granule každých 10 minut.

2011-06-09.bee.jpgProč včely bodají

Všechny naše druhy hmyzu, které disponují jedovatým žihadlem, patří do čeledi blanokřídlých. Jsou to vosy, sršni, čmeláci a včely. Trubcům paradoxně ochrana úlu nepřísluší, žihadlo se vyvinulo pouze u dělnic a královny. Strážkyně česna dokážou jak známo v případě ohrožení zaútočit hromadně, k čemuž se vzájemně vydráždí pomocí poplašných feromonů. Zásoby medu a plodu, na kterých je přežití včelstva závislé, nemohou zůstat bez funkční ochrany. Včelí bodnutí způsobí citelný diskomfort i živočichům mnohem větším, dokonce zcela jiného druhu, než je včela. Člověku, medvědovi, ale i hlodavcům nebo cizím loupežným včelám.

Naši včelaři dbají na chov mírných včelstev, protože se s nimi lépe pracuje, například některých linií včely medonosné kraňské. Nejvíce jedu včely skladují v jedových váčcích na jaře, zcela v závislosti na množství zkonzumovaného pylu. Přímý útok svých svěřenkyň může včelař očekávat pravděpodobněji před bouřkou. Také pozdě v létě, kdy se potřeba včel uchránit zásoby medu na zimu zvyšuje. Většinou jim to stejně není moc platné. Dobrou ochranou před hromadným útokem včel je proběhnout co nejhustším větvovím nebo křovím, čímž dojde ke zmatení útočnic. Příliš agresivní včelstva je možné zkrotit výměnou matky. Začne klást nová vajíčka a během dvou měsíců tak dojde k obměně všech členek včelstva.

2011-06-09.beekeeper.jpgJak reagovat na bodnutí

Včelí žihadlo je zakončeno zpětnými háčky harpunovitého tvaru, proto také často nejde včelce z kůže vytáhnout. Ještě několik vteřin se pak v ráně pohybuje a pumpuje do ní jed. Jakmile zaregistrujete, že vás včela bodla, žihadlo co nejrychleji seškrábněte z kůže. Když ho budete chtít uchopit dvěma prsty, jen zbytečně vytlačíte do rány více jedu.

Za normální reakci na včelí bodnutí se považuje bolestivý otok, dosahující až rozměrů dvou dlaní. Dále ho provází zčervenání, zánět, malátnost, ospalost, snížení tlaku, bušení srdce a později různě silné svědění. Pokud by bylo svědění moc nepříjemné, mohou si dospělí pacienti pomoci sklenkou silného alkoholu, přejde údajně velmi rychle. Ránu je především vhodné rychle začít chladit a potřít cibulí, alkoholem, medem nebo Fenistil gelem – kvůli desinfekci.

Zdravý člověk přežije podle odborné literatury až 500 žihadel, avšak u dětí, žen, starých a nemocných lidí je tento počet mnohem nižší. V reálné situaci lze schytat tak 10-15 bodnutí, hodně záleží na místě vpichu a na včelce. I u zdravého člověka může jediné žihadlo představovat vážné ohrožení. Pokud se včela trefí do jazyka nebo do krku a otok by mohl znemožnit dýchání, volejte ihned 155 a zachovejte klid. Pokud otok přesáhne dva klouby, začínáme uvažovat o patologické reakci. Nic nezkazíme preventivním podáním běžně dostupných antihistaminik, léků tlumících alergii, jako je např. Zyrtec, Dithiaden, Medrol, Hismanal.

Lidský organismus reaguje na včelí bodnutí tím bouřlivěji, čím méně žihadel dosud obdržel. Včelaři na ně postupně přestávají reagovat vůbec, údajně stačí dostat jich kolem 300. U alergiků na včelí jed tomu tak ale není, právě naopak. Většinou to o sobě vědí.

2011-06-09.apis01.big.jpgSložení a odběr jedu

Chemickým složením je apitoxin (včelí jed) velmi složitá sloučenina. Jednotlivé složky se navzájem posilují ve svých účincích. Jedná se o bezbarvou kapalinu, která na vzduchu krystalizuje v bělavě šedé krystalky. Její hlavní složkou jsou jedovaté polypeptidy melittin, apamin a MCD peptid. Dále četné aminokyseliny, enzymy a menší množství aminů histaminu, dopaminu a noradrenalinu.

K odběru včelího jedu je třeba zařízení, které včely vyprovokuje k bodnutí do vhodné podložky. Dobře se osvědčil střídavý elektrický proud. Jakmile včela usedne na rámek, dojde k výboji a ona bodne do gumové podložky, odkud se zkrystalizovaný jed později seškrábe. 

Alternativní medicína v podání Ing. Jiřího Janči radí odchytit dvě včelky a mírně rozzuřené je zalít lihem 80%. Za 14 dní se z nich kromě jiného vylouhuje i apitoxin. Výsledný lék legendární léčitel dále ředil, nazval ho příznačně Apis a používal ho na ženské cysty, záněty uší (nakapat do ucha), mandlí a nejrůznější otoky.


Foto Jakub Malina, Dariusz Szwangruber, Sergey Zhuravel

Publikováno: 10.6.2011, 9:00




 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

REKLAMA