Zdraví

Pyl je dokonalý zdroj bílkovin

Autor: Jaroslava MALINOVÁ

Obrázek

Stejně jako med a mateří kašička je i včelí pyl dokonalou potravinou. Obsahuje 40 % stravitelných bílkovin. Proč by si včelky také vymýšlely nějakou nedokonalou? Na to jsme experti spíš my, lidé.

Význam pylu v přírodě

Pyl jako takový samozřejmě není produktem včel, nýbrž kvetoucích rostlin, přesněji řečeno je jejich samčími pohlavními buňkami. Vídáme ho zjara jako žlutý prášek na rostlinách, často vytvoří světlou usazeninu okolo louží. Zrnka jednotlivých druhů pylu se pod mikroskopem výrazně liší strukturou povrchu, ale i rozměrem a barvou, nabývají až bizardních tvarů. Pro včely představují základní zdroj potravy. Není-li pylu dostatek, strádají. Hmyzosnubné rostliny včely potřebují jako své opylovače. Lákají je proto nejen na sladký nektar, ale právě i na přebytek pylového prášku. Včelařsky významné jsou však i některé větrosnubné rostliny. Má-li je opylit vítr, musí mít opravdu hodně pylových zrníček, řekla si nejspíš matka příroda. Patří k nim vrba a líska. Pyl se včelkám zachytí na chloupcích po těle, za letu ho pak tzv. rouskují, stírají nohama, navlhčují a stmelují medem do podoby pylových rousků. Dětem říkáme, že včelka má na zadních nožičkách pylové kalhotky a můžeme je společně pozorovat pouhým okem jako žluté kuličky dosahujícího průměru až 3 mm.

Pyl ve výživě včel

Říká se také, že včelky nosí pyl v košíčkách, ale není to úplně přesné. Nic podobého košíčkům včely nevlastní. Na holeních třetího páru nožek najdeme jen prohlubeň a jeden dlouhý chloupek, na který je pylová hrudka postupně ze všech stran nabalována. Včela obletí kolem 80 květů, než se s nákladem vrátí do úlu. Zajímavé je, že navštěvuje vždy jeden druh rostliny.  Bylo to zjištěno jednak podle barvy rousků a druhak pylovou analýzou. Kdyby včela létala chaoticky na různé druhy květin, nebyla by tak efektním opylovačem. Např. lípu nelze opylit pylem z pampelišek. Jako nejhodnotnější pro výživu včel hodnotíme pyl z vrby, lísky, jetele, kaštanu, vřesu, hořčice, máku a ovocných stromů. Naproti tomu hojný pyl z jehličnatých stromů včela strávit neumí. Po návratu včela létavka vyhledá prázdnou buňku určenou pro uložení pylu a rousky do ní shodí. O další zpracování se postarají úlové dělnice. Stlačí pyl hlavou, obohatí ho o výměšky svých žláz a nakonec zlehka zavíčkují medem. Vlivem biochemických změn se pak z původně rouskového pylu stane pyl plástvový. Má tmavší barvu, příjemnou vůni, nakyslou chuť a hlavně je trvanlivější a stravitelnější pro člověka.

2011-05-20.pollen03.jpgJako lidský potravinový doplněk je nazýván rovněž perga nebo fermentovaný pyl. Včelaři ho výstižně pojmenovali včelí chléb, nebo pylové koláčky, protože během roku je základní potravou včelích larviček. Největší spotřebu pylu má včelstvo na jaře, když nejvíce ploduje a larvičky jsou ve vývinu. Nosím jim ho včely krmičky. V zimě se včely živí medem, resp. cukrem, který dostanou od včelaře jako jeho náhražku. Zatímco med nutričně představuje zdroj cukrů, pyl je bohatý na bílkoviny. Čerstvě vylíhnuté včelky mladušky si vyhledávají pyl v plástech samy. Díky jeho konzumaci u nich dojde k vývinu hltanových žláz a produkci mateří kašičky, tak se z nich stanou včely kojičky.

Získávání pylu od včel

Má se za to, že odběr části pylu včely nijak zásadně nepoškodí, dovedou si ji nahradit. Snadnější je získat rouskový pyl pomocí tzv. pylochytu. Jedná se o destičku s kruhovými otvory o průměru 4,8 mm, kterými včely musejí prolézt a přitom rousky upustí na podložku. Umisťují se do česna. Pyl se musí každý večer vybírat. Chutná totiž i jiným druhům hmyzu a je v ohrožení vlhkostí. Po pár dnech se včely naučí prolézat pylochytem téměř bez ztráty rousků a výnosy jsou proto nižší, což pomůže včelstvu uchovat si svou potřebnou dávku bílkovin. Pyl lze dále sušit, protože při svém 30% obsahu vlhkosti by snadno zplesnivěl. Sušením však ztvrdnou obaly pylových zrnek a sníží se jejich stravitelnost pro člověka. Proto se více doporučuje pyl zmrazit, nebo smíchat s medem.

Plástvový pyl se získává o mnoho pracněji. Vyškrabuje se nebo vypichuje vhodným nástrojem, buňka po buňce. Pokud je pyl uložen v panenských plástech, lze ho konzumovat v celku i s trochou vosku.

2011-05-20.pollen01.jpgSložení včelího pylu

V bílkovinách pylu, které tvoří až 40% jeho objemu, se nacházejí všechny esenciální aminokyseliny, tedy látky, které tělo nutně potřebuje a neumí si je vyrobit. Přesné složení pylu závisí na mnoha okolnostech, zejména na druhu rostliny, která ho vyprodukovala. Obsahuje vitaminy A, C, E a skupinu B vitaminů. Z minerálních látek zejména draslík, fosfor, síru, hořčík, sodík, měď, vápník, zinek a železo. Dále v pylu najdeme nukleové kyseliny, tuky, cukry, enzymy, organické kyseliny, aromatické látky a vodu. Četní světoví výzkumní pracovníci zaměření na hledání nových zdrojů bílkovin a nutričně vyvážených potravin jsou z pylu nadšeni.

Účinky pylu

Josef A. Zentrich v knížce Apiterapie doporučuje pylovým alergikům tzv. Hromniční kůru. Ta spočívá v postupné desenzibilizaci vůči pylu na principu léčby podobného podobným. Kůru zahajujeme na Hromnice, tedy v únoru. Začínáme s dávkou fermentovaného pylu na špičku nože třikrát denně. Každý čtvrtý den dávku malinko zvýšíme. U dětí dospějeme až k dávce třikrát denně půl lžičky, využívají celkem 500 g pylu. U dospělých to bude třikrát denně čajová lžička, celkem 1 kg pylu. Je potřeba kůru opakovat několik let po sobě, pokaždé přinese s nástupem pylové sezony úlevu. Nejúčinnější je prý u dětí kolem 12 let.

2011-05-20.pollen02.big.jpgTak jako tak se doporučuje měsíční pylová kůra všem. Ačkoli pyl nekonzumujeme výhradně, jako včelí larvičky, působí na nás silou dokonale namíchaného výživového koktejlu, byť v relativně nepatrných dávkách. Když už mluvíme o nepatrných dávkách, volně prodejné jsou nejméně dva monokomponentní homeopatické preparáty z pylu, určené pro léčbu pylových alergií, POLLENS a POLLEN DE GRAMINÉES. První je vyroben z pylů stromů a travin, druhý léčí zejména alergie na seno. Kromě alergií je vědecky sledováno i léčivé působení pylu na problémy s prostatou, potvrzené při zbytnění prostaty, zánětu prostaty, nebo po operacích prostaty. Není vhodné užívat pyl při nezhoubném nádoru tohoto orgánu.

Občas bývá pyl jako zázračný zdroj energie a výživové hodnoty doporučován vrcholovým atletům ke zvýšení výkonnosti. Výrazně zvyšuje počet červených krvinek, léčí anemii přírodní cestou. Přibývá se po něm na váze. Podporuje činnost střev, takže pomáhá při zácpě, ale i při chronickém průjmu a zánětech střev. Na muže působí afrodiziakálně a podporuje jejich plodnost. Je účinným geriatrikem při úpadku životních sil. Pro stařenky se hodí nejlépe v kombinaci s mateří kašičkou. Podporuje jaterní činnost, léčí jaterní záněty, hepatitidu a zejména těžké poruchy trávení. Nastoluje duševní rovnováhu. Lžička práškového pylu rozetřená s jedním žloutkem byla regenerační obličejovou maskou již staroegyptských žen.

Pyl podáváme dětem až od tří let, od 3 do 5 let 10 g denně, od 6 do 12 let 15 g denně, dospělí 20 g denně, tedy jednu polévkovou lžíci. Přitom jedna čajová lžička představuje asi 5 g. Chutná nakysle. Pyl představuje samozřejmě silný alergen, avšak při ústním podání jsou alergické reakce ojedinělé.

Na trhu lze sehnat pergu, pyl rouskový i pyl s medem od našich včelařů, homeopatické preparáty a dále množství potravních doplňků s obsahem včelího pylu.

Publikováno: 22.5.2011, 13:00




 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

REKLAMA