Zdraví

Královna léčivých bylin, Její Veličenstvo Kopřiva dvoudomá

Autor: Jaroslava MALINOVÁ

Obrázek

Kopřiva je z lidského pohledu kontroverzní bylina. Někteří jí přezdívají nezmar pálivý, od jiných obdržela titul královny léčivých bylin. Pro ty naše české to platí určitě. Stejně jako pampeliška patří k tzv. jarním zeleninám, protože menší množství jarních výhonků těchto rostlin dodá tělu více prospěšných látek, než sebelepší kupovaná zelenina.

Neobyčejně obyčejná kopřiva

„Kopřivy jsou tak obyčejné, že je můžeme poznati a ucítiti pouhým dotekem i po tmě a v noci, pročež není zapotřebí, abychom je obšírně popisovali,“ napsal před staletími proslulý bylinář Mathioli. Kopřiva sice nemá krásné květy, ale přesto na sebe umí strhnout lidskou pozornost. Pro děti bývá nezřídka první rostlinkou, kterou se naučí v přírodě rozeznávat, protože se o ni spálí. Planetární symbolikou zřetelně odpovídá Marsu, například svým radikálním pojetím obrany, vysokým obsahem železa, střízlivou stavbou těla, nepoddajnou vláknitou lodyhou s výstražně ozubenými listy a sklonem obsadit co největší území. Avšak hlavně její vliv na unavený lidský organismus definitivně odhaluje kopřiví podstatu bojovníka, který má síly a houževnatosti na rozdávání, jakoby jí ženský rod ani nepříslušel. Podle Avicenny je přirozenosti horké a suché. Jedná se o dvě tzv. pravlastnosti hermetických filosofů, jejichž spojením vzniká živel ohně. Kopřiva je jednou z nejléčivějších rostlin, čehož bohužel využívá jen málo lidí. Působí na tělo komplexně, maximálně ho posiluje. Zvířata by jí intuitivně sprovodila ze světa, kdyby se jim svou žahavostí nebránila. Její léčivé využití je mimořádně široké.

2011-03-30.ortieafleurdepau.big.jpgLatinský název urtica odvozujeme od „uro“, čili pálit. Druhový název dioica pochází z řečtiny a znamená dvoudomá. Kopřiva tedy skutečně žije ve dvou „domech“. Prozaicky řečeno takové rostliny dělíme na samčí a samičí. Květy mají žlutozelenou barvu a vytvářejí latnaté květenství. Jedná se přitom o trvalku, na rozdíl od jednodomé, jemnější a menší kopřivy žahavky. Léčivé účinky ovšem mají oba druhy. Čtyřhranná lodyha dvoudomé kopřivy může dorůstat až metr a půl na výšku, jsou na ní vstřícně (vždy dva naproti sobě) postavené listy, typicky hrubě pilovité na okrajích. Lodyha i listy jsou pokryty dutými chlupy, které se při doteku ulomí a uroní na kůži šťávu, která následně způsobí pocit pálení a zarudnutí. Tato tekutina je ale zároveň hlavní léčivou složkou kopřivy a obsahuje např. histamin.

Z látek zjištěných v kopřivě můžeme vyjmenovat chlorofyl, hořčík, železo, karotenoidy, flavonoidy, organické kyseliny, aminy, sacharidy, vitaminy, aminokyseliny, glukokininy, třísloviny, fytoncidy, kyselina šťavelová, vitamín C a další. Obsahem železa, chlorofylu a hořčíku pomáhá kopřiva překonávat stavy únavy a vyčerpanosti.

Jak kopřiva léčí

Jedná se o prosperující druh, na jehož expanzi se podílí hnojení polí dusičnany. Proto nesbírejte kopřivy blízko u pole, ačkoli tam bývají veliké. Indikují tím totiž větší množství dusíku v půdě, podobným bujením reagují i bezinkové keře. Množství dusíku v rostlinách je nejmenší na jaře.

Pro léčivé účely se používá nať s listy (herba Urticae), řidčeji také kořen (radix Urticae), a sice ještě dříve, než rostlina začne kvést. Správně se má sbírat na jaře, kolem čtrnácté hodiny. Ale i na podzim můžeme objevit mladé rostlinky na posečených místech. Při sušení nemá zčernat, k čemuž velmi snadno dojde vlivem zapaření. Správně usušená droga si zachová zelenou barvu a je velmi křehká, snadno se drolí. Usušením, stejně jako povařením, ztratí svou pálivost.

2011-03-30.Kopriva0002.jpgZe sušené nebo čerstvé drogy připravujeme nálev nebo tinkturu. Kořen se používá většinou zevně.

Kopřiva je také rostlinou první volby na pročištění krve a krvetvorbu.

Při alergiích doporučuje Maria Treben pití čaje z kopřiv po delší dobu. Moderním prostředkem poskytujícím úlevu při senné rýmě jsou mrazem sušené kapsle z kopřivy. Paradoxně může čerstvá rostlina alergizovat také, při mixování zasyrova jako tzv.„vitaminovou bombu“ na to pomyslete.

Celkově podporuje metabolismus, ulevuje játrům i žlučníku. Pomáhá slinivce udržet hladinu cukru v krvi u diabetiků, kteří si ještě nemusí píchat inzulín. Její močopudné působení lze využít při mnoha obtížích, např. při hromadění vody v těle,nebo k odplavení bakterií způsobujících zánět moč. cest, také jako prevenci ledvinových kamenů a při potížích se zvětšenou prostatou. Čistí ledviny. Diureika, látky podporující močení, jsou využívána také při léčbě vysokého krevního tlaku.

Vnější použití kopřivy může být ještě výraznější, než užívání vnitřní. Nemusí se přitom jednat zrovna o šlehání údů čerstvými rostlinami (tzv. urtikace), ale při bolestech kloubů, revmatu, dně, artitidě a zůžení cév se dnes například doporučují kopřivové koupele, masáž tinkturou, nebo obklady z dušených listů, které dokáží významně podpořit účinek Voltarenu bez vedlejších účinků.

Kopřivový čaj

2011-03-30.tea-nettle.big.jpgHorká přirozenost kopřivy odstraňuje náchylnost k prochladnutí. Působí mírně antivirově, zejména proti chřipkám. Čaj je nejlépe připravit z čerstvých výhonků, jaké se objevují z jara nebo po na podzim, tak má největší obsah železa. Vhodné jsou jarní a podzimní očistné kůry. Například pití půl litru (tři šálky) kopřivového čaje po dobu tří týdnů lze zcela jistě doporučit. O nepříznivých účincích však nelze mluvit ani při dlouhodobějším umírněném podávání. Velmi dobře se kopřiva například snáší s ostatními bylinkami ve směsích, kde ji lze kombinovat prakticky libovolně, směsi přidá na objemu a chuťově ji nijak neohrozí.

Tinktura z kopřiv

Tinkturu podporující růst vlasů můžeme mít po ruce celý rok. Její příprava je celkem snadná, pokud máme na sobě odolný oděv, na rukou rukavice a v nich rýč. Kořen vykopeme na jaře nebo na podzim, očistíme ve vodě kartáčkem, nakrájíme nadrobno a naplníme do láhve se širokým hrdlem až po hrdlo. Zalijeme čtyřicetiprocentním alkoholem a necháme stát 14 dní na teplém místě, přičemž směs občas protřepeme. Poté scedíme do lahviček z tmavého skla. Tinkturou si pak každý den masírujeme pokožku hlavy.

Kopřivový špenát

Dušením se listy kopřivy zbaví chloupků a pálivosti, velmi pak připomínají špenát. Na cibulce poduste nakrájené listy, dochuťte smetanou, česnekem a solí. Zkuste kopřivu nakrájet do polévky nebo nádivky.

2011-03-30.Kopriva0001.jpgDalší kopřivové rady

Bolest při žahnutí kopřivou může trvat až 12 hodin. Pokud někde blízko roste šťovík, zkuste zasažené místo potřít jeho šťávou, jak doporučuje lidová moudrost z Británie. Vězte však, že na Jávě roste kopřiva U. urentissima, jejíž žahnutí prý pálí až jeden rok, tak buďme rádi, že žijeme v po všech stránkách mírném podnebném pásmu.

S kopřivou a jejím užíváním pro nejrůznější, dnes pozapomenuté, účely mají léčitelé bohaté zkušenosti už odnepaměti. „…chtěl-li by někdo jistě věděti, je-li živ čili mrtev, vezmi žahavé kopřivy, přilož mu je na rameno, na hnát nebo na tvář a nech je tam chvíli ležeti: zardí-li se kůže a naskočí pupenec, tehdy má ten člověk v sobě duch života,“ praví Mathioli. Doufejme jen, že takovýto test nebudeme sami hodně dlouho potřebovat.

Neměli bychom opomenout, že nakrouhaná nať kopřivy slouží dodnes i jako výborné krmivo pro drůbež. Rovněž je známé využití stonku kopřivy k výrobě vláken obdobným postupem jako u lnu. Na rozdíl od něj je však považována za přadnou rostlinu podřadné kvality. Říká se však o ní, že urychluje rozklad kompostu. Rostlina, nebo její výluh, je vynikajícím hnojivem a také ochranou rostlin v biozahradách proti mšicím. K tomuto účelu necháme kopřivu louhovat zastudena nejméně 24 hodin. Kopřivu lze rovněž využít v barvířství, nať dává spolu s modrou skalicí látce zlatozelenou barvu.

Publikováno: 30.3.2011, 11:40




 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

REKLAMA