Keltský telegraf

Lázek nabízí výhled na pomezí Hané

Autor: Alena CRHONKOVÁ

Obrázek

Stanoviště Keltského telegrafu Lázek je nejvyšší kopec mírné Zábřežské vrchoviny. Jsou to hory hraniční, leží na pomezí historických zemí Čech a Moravy. Pod Lázkem je obec Strážná a i ten její název napovídá možná více o pradávné funkci Lázku, z něhož je přímý výhled na Praděd. A z Pradědu dle tradice oheň ohlašoval nebezpečí.

Náš tip 

Z rozhledny na Lázku je vidět na Orlické hory, Velkou Deštnou, bližší Bukovou horu a Suchý vrch, Králický Sněžník a celý masiv Jeseníků, který se pak Nízkým Jeseníkem svažuje k Olomouci. Je odtud vidět dokonce i Svatý Kopeček. Rozhledna skýtá výhled na Drahanskou vrchovinu, a když je dobrá viditelnost, je vidět i vysílač Kojál u Sloupu. Pak už kruh pokračuje do Čech: je vidět Andrlův vrch u Ústí nad Orlicí, odkud je asi vidět Kunětická hora. Za dobrého počasí je z Lázku možné dohlédnout i na vrcholky Krkonoš.

Na Lázku byla v roce 1908 postavena Národní jednotou olomouckou rozhledna a mohyla Svatopluka Čecha. V roce 1933 zde vyrostla zděná turistická chata pojmenovaná po severomoravském buditeli J. Reichlovi. Bohužel, dnes je chata – dříve sloužící turistům – v soukromých rukou a na přímý vrchol Lázku není přístup. Rozhledna i hospoda jsou otevřeny velmi omezeně, na což si turisté neustále stěžují ve vrcholové knize, která je tam umístěna. Pohled na vrcholek kazí i vysoký stožár pro mobilní signál. Přesto všechno je to pořád krásné místo.

Vrchol kopce je v nadmořské výšce 714 metrů. Nachází se na něm i památník obětem 2. světové války a kousek níž i pomníček třem odbojářům, které tu fašisté popravili.

2011-01-27.Rozhledna_Lázek.big.jpgPři pohledu na okolní krajinu to vypadá, že Praděd i Lázek ohraničují poslední výběžek Hané, který sahá od Olomouce k Zábřehu. Na dalších dvou rozích pomyslného hanáckého čtyřúhelníku leží Svatý Kopeček a jemu naproti návrší Malé Hradisko, kde stávalo největší keltské oppidum ve střední Evropě. Když stojíte na tomto kopci, můžete velmi dobře vnímat energii této krajiny,ale i těch míst, na která je odtud vidět. V údolí pod Lázkem, u řeky Březné, která je hraniční řekou mezi Čechami a Moravou, se nachází Drozdovská Pila, nad kterou je vesnice Drozdov, kde se mluví horáckou hanáčtinou. Vzdušnou čarou tak pěti kilometrů – na druhé straně nad údolím ve vsi Janoušově – se však už mluví východočeským nářečím.

Tento kraj na pomezí Čech a Moravy popsal spisovatel Vladimír Körner a zasadil sem děj některých svých knih (např. Cukrová bouda, která je několik kilometrů od Lázku). Mezi Lázkem a Janoušovem leží další vršek s krásným výhledem, zvaný Husí vrch. Dodnes se mu ovšem říká po německu „Gansberg“. Na něm je hospůdka a pro lyžaře v zimě i lyžařský vlek. Prvorepublikový učitel a spisovatel Rýznar sem umístil ve svých Lyžařských pohádkách dobrého ducha tohoto kraje - Husykrkybrka, který chlapci Jankovi daroval lyže, aby „šířil slávu československého sportu“.

Co člověk začíná o tomto kraji tušit v Zábřehu, to si může ještě lépe uvědomit ve středu Zábřežské vrchoviny, třeba na Drozdovské Pile. Ale na Lázku je tento pocit z krajiny přítomen v naprosto zhuštěné, koncentrované podobě. Celý kraj se směrem k němu stále víc ozřejmuje, ujasňuje - a na Lázku je čistá esence tohoto kraje. Je to dobré místo, ta energie zde prýští ze země a lidi sem chodí rádi. Cítí se tu dobře, aniž by věděli proč, a přičítají to kráse přírody. Člověk by měl na Lázek chodit pěšky, jako na pouť, a cestou sbírat dojmy z míst, jimiž prochází a vzít si je sebou, aby pak na vrcholu Lázku je v pokoře a vytržení zase odevzdal tomuto kraji.

Když někam cestuji, pořád podvědomě sleduji, kterým směrem leží Lázek. Jestli ho náhodou už neuvidím. Tak se k němu vztahuji,v krajině se jím vymezuji a orientuji. Mám ten můj kraj moc ráda, takže bych o něm dokázala psát stále dál, ale mám pocit, že už jsem toho napsala nevhodně mnoho. Tak si myslím, že by bylo krásné, kdyby na každém z těch signálních míst byli lidé, kteří je milují a tak by ta naše láska spojila a propojila krajinu současně s těmi ohni a světly.


Foto Wikimedia Commons/Bílá Vrána


Informace o vyznačených místech na mapě získáte kliknutím na značku.
Po kliknutí pravým tlačítkem myši si můžete naplánovat cestu.

Zobrazit velkou mapu

Publikováno: 27.1.2011, 14:35




 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

REKLAMA