Osobnosti

Astronom Jan Zajíc: z Pacova až do vesmíru

Autor: Jan URBAN

Obrázek

Málokomu se podaří, aby jeho jméno vstoupilo doslova mezi hvězdy, a to hned dvakrát. Malá planetka obíhající mezi Marsem a Jupiterem i detektor kosmického záření v Argentině dnes nesou jméno zakladatele vlašimské hvězdárny Jana Zajíce. V těchto dnech o tomto pozoruhodném muži vychází i autobiografická kniha.

Hvězdárna jako splněný sen

V roce 2010 jsme si připomněli 100. výročí narození pacovského rodáka a pozdějšího vlašimského astronoma Jana Zajíce (1910 – 2004). Současné střední a starší generaci je znám zejména jako zakladatel vlašimské hvězdárny. Jeho otec pocházel z Pacova, maminka (rozená Sůvová) z nedaleké Hrobské Zahrádky.

Městské muzeum Antonína Sovy v Pacově a Vlašimská astronomická společnost si vás dovolují pozvat na veřejné představení životopisné publikace Jana Zajíce „Dvojčata Vysočiny – Z Pacova až do vesmíru“, které se uskuteční v pátek 4. 2. 2011 od 18.00 h. v Městském muzeu Antonína Sovy v Pacově.

Již jako desetiletý chlapec, jak víme z jeho nesčetných vyprávění, pozoroval hvězdnou oblohu z vrcholu stohu slámy na poli u rodného Pacova. Tam se také vyučil kovářem a následně pracoval u firmy Pudil, později ve firmě Hradecký. V polovině 30. let se natrvalo odstěhoval do Vlašimi, kde se stal nepřehlédnutelnou osobností továrny Sellier & Bellot (později Blanických strojíren) a také kulturního a společenského života Vlašimi. Koncem padesátých let minulého století vstoupil do astronomického kroužku Sdruženého závodního klubu při Blanických strojírnách, byl hlavním iniciátorem a tahounem výstavby hvězdárny ve Vlašimi. Vedl přípravné a konstrukční práce a na přelomu 50. a 60. let řídil její stavbu.

…nový ředitel měl ve Vsetíně podíl na výstavbě hvězdárny. Teď byl také členem astronomického kroužku ve Vlašimi, ale byli tamo samí technici a úředníci, kteří chtěli vědět víc než ostatní. Začal mne navštěvovat v mé tajné kanceláři a snažil se mne přesvědčit, abych vstoupil do kroužku astronomů. Říká: „Já vím, že máš tady schované dalekohledy a že ráno jsi už na střeše a chytáš tu družici. Potřebovali bychom takové. Já toho mám na starosti hodně a mám plno jiných funkcí, kde bych bral ten čas? Scházíme se tady po druhé hodině v kanceláři, tak přijdeš?“ Viděl jsem, že se ho nezbavím. Chodil tak často, až mě dostal, kam si přál. Bylo několik schůzí a stále se mluvilo, že nás nikdo nechce a nemáme kde se scházet, kde brousit zrcadla na dalekohled. V hospodě o nás taky nestojí, pijeme málo, že je od nás malý příjem…

Z připravované autobiografie Jana Zajíce

Přes překážky ke hvězdám

Hvězdárna byla 13. května 1961 slavnostně otevřena pro veřejnost. Pod jeho vedením vyrostlo ve Vlašimi mnoho úspěšných mladých astronomů, někteří z nich se astronomii začali věnovat profesionálně, mnohým z mladých lidí na hvězdárně byl vychovatelem, mužským vzorem či druhým otcem. Jan Zajíc byl mimořádným členem České astronomické společnosti. Za mnohaletou záslužnou činnost pro rozvoj amatérské astronomie mu byla udělena pamětní medaile Mikuláše Koperníka a pamětní medaile Jana Keplera. Jeho nejvýznamnějším životním oceněním však bylo znovuotevření vlašimské hvězdárny, jejíž hrozící likvidaci v letech 1992 až 1996 velmi těžko nesl a aktivně přispěl k její záchraně.

V roce 1999 Jan Zajíc obdržel od neziskových organizací Podblanicka ocenění Blanický rytíř za celoživotní dílo, zejména za osvětovou a výchovnou práci na vlašimské hvězdárně. Česká astronomická společnost mu v tomtéž roce udělila čestné uznání za dlouholetou činnost ve prospěch české astronomie. Na životní příběh Jana Zajíce se dobře hodí latinské přísloví „per aspera ad astra,“ tedy „přes překážky ke hvězdám.“ Nezatrpknul a uchoval si nakažlivý životní optimismus až do svého vysokého věku, a to i přes mnohé překážky a životní zklamání – prodělal několik těžkých nemocí, přežil oba své syny. Na svoji poslední cestu mezi hvězdy se Jan Zajíc vydal 7. prosince 2004.

2011-02-02.Zajic02.jpgPo zakladateli vlašimské hvězdárny je od roku 2000 pojmenována jedna z planetek obíhajících mezi Marsem a Jupiterem (tento fakt m.j. připomíná koutek Jana Zajíce ve škole v Dobré Vodě u Pacova, který v roce 2000 zřídil tamní spolek Lesklé koule), v roce 2005 byl po Janu Zajícovi pojmenován jeden z pozemních detektorů kosmického záření na Pierre Auger Observatory v Argentině.

Jan Zajíc se na sklonku svého života pustil do sepsání pamětí a velmi si přál, aby jeho vzpomínky vyšly knižně. S nezištnou pomocí několika institucí a dobrovolníků autobiografické vzpomínky Jana Zajíce Dvojčata Vysočiny vydává Vlašimská astronomická společnost, která v současné době vlašimskou hvězdárnu provozuje, právě v těchto dnech.


Informace o vyznačených místech na mapě získáte kliknutím na značku.
Po kliknutí pravým tlačítkem myši si můžete naplánovat cestu.

Zobrazit velkou mapu

Publikováno: 2.2.2011, 10:20




 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

REKLAMA