Novinky

Mohlo za biblickou potopu kanadské jezero?

Autor: (jds)

Obrázek

O tom, že Zemi před mnoha tisíci let zasáhla katastrofa v podobě kataklyzmatické potopy, ví lidstvo minimálně od dob sepsání takových literárních klenotů jako židovská Bible či mezopotámský Epos o Gilgamešovi. A ústní tradice o velké povodni snad ve všech starověkýchých kulturách je ještě mnohem starší. Od té doby si učenci po celém světě lámou hlavu, jakým způsobem Hospodin tolik vody mohl na Zemi seslat. Kanadští a britští vědci v těchto dnech přišli s novou teorií.

Britský archeolog Jeffrey Rose z University of Birmingham publikoval v posledním vydání časopisu Current Anthropology novou teorii, která by mohla vnést více světla do mechanismu spuštění celosvětové povodně. Podle něj totiž za vzedmutím hladin oceánů, které zaznamenaly civilizace až na Středním východě, mohlo být náhlé protržení kanadského ledovcového superjezera Agassiz někdy před osmi tisíci lety. Toto jezero totiž nebyl žádný drobeček – jeho celková rozloha byla přes 1 milion čtverečních kilometrů a pokrývala rozsáhlé části dnešních kanadských provincií Saskatewan, Manitoba a Ontario a zasahovalo i do Severní Dakoty a Minnesoty ve Spojených státech. Drobným pozůstatkem této kdysi ohromné vodní nádrže je dnešní jezero Winnipeg.

„Výsledkem vzedmutí Indického oceánu byly zatopeny oblasti Arabského poloostrova o rozloze Velké Británie, které před tím byly nad vodou a byly obývány starověkými národy po sto tisíc let,“ konstatoval Rose. „Stoupající voda vytvořila dnešní Perský záliv.“


I řekl Bůh Noemu: „Rozhodl jsem se skoncovat se vším tvorstvem, neboť země je plná lidského násilí. Zahladím je i se zemí. Udělej si archu z goferového dřeva… Hle, já uvedu potopu, vody na zemi, a zahladím tak zpod nebe všechno tvorstvo, v němž je duch života.“

Podle Rose, který vede archeologické vykopávky v Ománu a Jemenu, současné archeologické objevy ukazují, že na Arabském poloostrově žily 6000 let před naším letopočtem relativně vyspělé kultury s dobře stavěnými sídly, kamennými domy, propracovaně zdobenou keramikou, domestikovanými zvířaty, vyspělou obchodní sítí a rozvinutým stavitelstvím lodí. Ty by pak mohly být zdrojem středněvýchodních legend o potopě světa zachycených v příbězích o Gilgamešovi či biblické Noemově arše.

K přesvědčení, že za zatopením Arabského poloostrova stojí protržení obřího ledovcového jezera na americkém kontinentu, dospěl Jeffrey Rose na základě studií kanadského geologa Jamese Tellera. Jeho vědecká rekonstrukce odvodnění kolosálního jezera Agassiz ho již před šesti lety vedla k otázce, zda za legendami o Velké povodni není právě možnost úniku ohromného množství z tohoto území. „Kdo ví, jak dobře epos o Gilgamešovi a Bible odrážejí skutečný svět,“ prohlásil Teller. Relativně plochý Arabský poloostrov je podle něj vhodným dějištěm tohoto skutečného příběhu.

Publikováno: 15.12.2010, 14:00




 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

REKLAMA