Novinky

Čeští egyptologové znepokojeni vykradením abúsírského depozitu

Autor: Jakub MALINA

Obrázek

Praha, 31.1.2011
Mezi místy, které v posledních dnech utrpěly největší škody při nájezdech lupičů na starověké egyptské památky, je zdroji z Egypta velmi často zmiňován depozit památek v Abúsíru, ležící 20 kilometrů na jihozápad od Káhiry. Na území tamního pyramidového pole se již čtyřicet let soustřeďuje výzkum Českého egyptologického ústavu, a tak není divu, že situaci v oblasti velmi pečlivě sledují i egyptologové z Prahy.

Kusé zprávy z Abúsíru, které se do světa z informačně izolovaného Egypta zatím dostaly, hovoří o tom, že během víkendu byl zdejší depozit památek, ve kterém egyptská nejvyšší rada pro památky soustřeďuje vykopané artefakty, zcela vypleněn ozbrojenými gangy lupičů. Podobně dopadly pravděpodobně depozity v Sakkáře a oficiálně potvrzeno je i vyloupení jednoho depozitu na Sinajském poloostrově. Z archeologických nalezišť jižně od Káhiry jsou navíc hlášeny případy násilného otevírání pyramid a svévolného vykopávání skupinami ozbrojenců, které může cenná území naprosto zdevastovat.

„Momentálně v Egyptě nemáme žádné české egyptology, jen naše egyptské kolegy, se kterými se snažíme navázat kontakt. Jakmile to bude možné, určitě se nám ozvou,“ popsal dnes situaci pro KADUCEUS.CZ vedoucí abúsírské egyptologické expedice Miroslav Bárta. „Informací z místa zatím moc nemáme, ale snažíme se je získat. Teprve pak zhodnotíme jak velké škody tam vznikly. Já jen doufám, že to nebude tak strašné,“ dodal. Podobně se vyjádřil i profesor Miroslav Verner, který s vykopávkami v Abúsíru začínal před čtyřiceti lety a donedávna českou koncesi vlastnil. „Situaci samozřejmě sleduji, ale moc oficiálních informací zatím nemám,“ řekl ze své pražské kanceláře.

Abúsír je jednou z nejvýznamnějších archeologických lokalit v Egyptě. Na jeho ploše se nacházejí dvě skupiny památek - hrobky králů, královen i soukromníků pocházející z doby 5.dynastie (Stará říše) a hrobky ze Sajsko-perské doby. Práce Českého egyptologického ústavu Univerzity Karlovy na této lokalitě byly započaty archeologickým průzkumem Ptahšepsesovy mastaby. Ve stejném roce, kdy byla ústavu pod vedením dnes již legendárního profesora Miroslava Vernera poskytnuta nová koncese, v roce 1976, byl zahájen archeologický průzkum pyramidového komplexu královny Chentkaus II. a Východního pole mastab - hřbitova příslušníků královské rodiny z pozdní 5.dynastie. Od roku 1978 se pozornost začala soustřeďovat především na pyramidový komplex královny Chenktaus II. a hrobový komplex krále Neferrea.

Na přelomu 70. a 80. let dvacátého století začali čeští egyptologové v Egyptě mezi prvními používat geofyzikálních metod při průzkumu lokality. Tímto projektem ústav získal prvenství na pyramidových polích. Roku 1980 se mezi základní úkoly, řešené ústavem, zařadil i průzkum šachtových hrobů ze Sajsko-perské doby, jejichž skupina se nachází nedaleko na jihozápad od královské nekropole Staré říše. Dalším předělem v terénní práci ústavu v Abúsíru je rok 1991, kdy se začal věnovat i problematice hřbitovů nižších a středních úředníků Staré říše v jižním Abúsíru.

Archeologická koncese, která je svojí rozlohou patrně největší koncesí zahraniční expedice v Egyptě, opravňuje český egyptologický ústav provádět archeologický výzkum nejvyššího stupně - „excavations“, tj. plnohodnotné vykopávky. Na místě spolupracují již od roku 1962 zejména s rodinou předáků dělníků el-Kerétí.


Foto z abúsírských vykopávek: © Archiv Českého egyptologického ústavu, Kamil Voděra.


Informace o vyznačených místech na mapě získáte kliknutím na značku.
Po kliknutí pravým tlačítkem myši si můžete naplánovat cestu.

Zobrazit velkou mapu

Publikováno: 31.1.2011, 15:00




 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

Jakub MALINA je šéfredaktorem portálu KADUCEUS.CZ. V letech 1996 až 2000 pracoval jako redaktor MF DNES a zároveň byl v druhé polovině devadesátých let vydavatelem dnes již zaniklého internetového deníku SpeedwayInfo.CZ. V letech 2008 - 2010 vedl redakci měsíčníku REGENERACE.

Zabývá se historií, zejména pak dějinami okultismu a esoterních nauk. Dosavadní dvě jeho knihy Staroměstský orloj - Průvodce historií a esoterním konceptem orloje (Eminent, 2005) a Karlův most - Průvodce historií a esoterním konceptem slavného díla Karla IV. a Petra Parléře (Eminent, 2007) vyšly ve třech jazycích.

Další články tohoto autora

 


REKLAMA