Astronomie

Desetiletá Kanaďanka objevila supernovu

Autor: (jds)

Obrázek

Nejmladší osobou, která kdy objevila novou hvězdu, je od přelomu roku teprve desetiletá Kathryn Aurora Grayová, která 2. ledna 2011 zjistila ze snímků pořízených v předchozích dnech svým otcem Paulem Grayem a astronomem Davidem Lanem hvězdnou explozi v galaxii UGC 3378 v souhvězdí Žirafy.

Víte, že…? 

V oficiálním seznamu supernov IAU nese nova, na jejímž objevení nese podíl i desetiletá Kanaďanka z Frederictonu v New Brunswicku, označení 2010lt. Objev, který Kathryn Aurora uskutečnila porovnáním snímků získaných prostřednictvím teleskopů observatoře Abbey Ridge, je objekt magnitudy 17 a od Země je vzdálen přibližně 240 milionů světelných let. Tolik času tedy uplynulo, než se o zrození nové hvězdy dozvěděli pozorovatelé na Zemi.

Oba „asistenti“ dívky, jejíž prostřední jméno se dá přeložit jako „Záře“, jsou již zkušenými lovci supernov. Jak oznámila kanadská Královská astronomická společnost, její otec již před letošním objevem pozoroval vznik šesti supernov, David Lane tří. Objev supernovy byl potvrzen dalšími pozorováními astronomů ze Spojených států.

Z historie pozorování supernov

Pravděpodobně nejstarší záznamy z pozorování velmi jasné supernovy pochází z roku 1006, kdy byla pozorována v Evropě, Číně, Japonsku, na Blízkém východě i v Evropě. V roce 1054 zaznamenali čínští astronomové počátek formování Krabí mlhoviny a v roce 1181 pozorovali i supernovu v Kasiopei.


tycho-brahe.thumb.jpg

Tycho Brahe

Tycho Brahe byl dánský astrolog císaře Rudolfa II.. Narodil se 14.12.1546 v Knudstrupu v Dánsku. Zemřel 24.10.1601 ve věku 55 let v Praze.

johannes-kepler.thumb.jpg

Johannes Kepler

Johannes Kepler byl německý astrolog císaře Rudolfa II.. Narodil se 27.12.1571 ve Weil der Stadt. Zemřel 15.11.1630 ve věku 59 let v Řezně v Německu.

Dánský astrolog Tycho Brahe pozoroval 11. listopadu 1572 na své observatoři Uraniborg na ostrově Hven v souhvězdí Kasiopei jiný, nový zářící objekt. Podle jeho knihy De Nova Stella (O nové hvězdě) se tyto nové zářící objekty dodnes nazývají „nova“. O dvaatřicet let později, v říjnu 1604, učinil podobné pozorování i někdejší Braheho asistent Johannes Kepler, který v souhvězdí Hadonoše pozoroval dosud poslední supernovu v Mléčné dráze. Také on o svém pozorování sepsal spis De Stella nova in pede Serpentarii a její objevení ho pak vedlo k vyvrácení aristotelovského dogmatu o neměnnosti nebes.

Není bez zajímavosti, že „zjevení nové hvězdy“ dával astrolog Kepler do souvislosti s přibližně osmisetletým cyklem tzv. Velkých konjunkcí v trigonu, během nichž se Jupiter a Saturn setkávají ve znameních stejné živelné podstaty. První takovou výjimečnou Velkou konjunkcí mělo být podle něj objevení Betlémské hvězdy v době narození Ježíše Krista, k další mělo dojít kolem roku 800 v době nástupu prvního císaře Svaté říše římské Karla Velikého (742 – 814) na trůn. Další, ohnivý, trigon Velkých konjunkcí začal právě roku 1604 a Kepler tak očekával významné změny na císařském trůně. K nim došlo o osm let později.


Foto zbytků Keplerovy supernovy složené z obrázků snímaných v různých částech spektra viditelného i neviditelného záření: NASA/ESA/JHU/R.Sankrit & W.Blair

Publikováno: 9.1.2011, 18:20




 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

REKLAMA