Astrologie

Základy astromedicíny: jak se utvářel zodiakální člověk

Autor: Jakub MALINA

Obrázek

Astromedicína je jedním z nejstarších oborů astrologických nauk. Pozorování o vztahu mezi zdravím lidského těla a momentálním stavem celého Kosmu má starodávné kořeny. Dlouhá staletí se bez něj neobešel žádný skutečný lékař, lékarník či bylinkář, ale poté bylo toto posvátné umění pozapomenuto. Na počátku seriálu věnovaného astromedicíně si tedy připomeňme alespoň zlomek slavných dějin lékařského umění podle hvězd.

Astromedicína, neboli léčení podle hvězd, je oborem na pomezí léčitelství a astrologie, jehož kořeny sahají až do dávného starověku. Existují důkazy, že vztahem mezi mikrokosmem (tedy člověkem) a makrokosmem (potažmo postavení planet v souhvězdích zvěrokruhu) se zabývali už egyptští kněží Staré říše a jejich poznání činilo nedílnou součást chrámových mystérií předávaných z generace na generaci po tisíce let. Přesto je „objev“ základních principů astromedicíny připisován až pilným studentům egyptské posvátné vědy, Řekům klasického období, respektive přímo „otci medicíny“ Hippokratovi z Kósu (460-380 př. Kr.), či okruhu jeho žáků.

2011-04-20.martyrologium.jpgByli to skutečně až řečtí učenci, kteří astrologické nauky vynesli z klidu egyptských chrámových učeben a podrobili je systematickému racionalistickému výzkumu, který už nebyl cudně ukrytý jako součást holistického náboženského systému starověkého Egypta, tolik vzdáleného jejich rozumovému chápání světa. Astrologie skrze tyto Řeky začala postupně dobývat celý západní svět. Svou nauku o souvztažnosti zvířetníkových znamení makrokosmu a tělesných partií mikrokosmu nazvali iathromathematica a jako taková dominovala léčbě nemocí na evropském kontinentu prakticky až do 17. století.

Od Řeků se iathromathematice učil celý antický svět. A asi nejkrásnější popis základního dělení „zvířetníkového člověka“ sepsal v 1. století po Kr. tajemný římský astrolog Marcus Manilius ve své pětisvazkové epické básni Astronomica.

Klasická melothese člověka

Beranoblast hlavy
Býkdolní čelist, oblas hrdla krku a šíje
Blíženciramena a paže
Rakprsa, plíce a oblast hrudníku
Levsrdce, páteř a horní část zad
Pannavnitřnosti, žaludek a střeva
Váhyledviny, bedra a hýždě
Štírpohlavní orgány a konečník
Střelecboky a stehna
Kozorohkolena a kosti
Vodnářholeně a kotníky
Rybychodidla

Marcus Manilius: Astronomica


helena-petrovna-blavatska.thumb.jpg

Helena Petrovna Blavatská

Helena Petrovna Blavatská byla zakladatelka teosofického hnutí. Narodila se 12.8.1831 v Dněpropetrovsku na Ukrajině. Zemřela 8.5.1891 ve věku 60 let v Londýně ve Velké Británii.

gerolamo-cardano.thumb.jpg

Gerolamo Cardano

Gerolamo Cardano se narodil 24.9.1501 v Pavii v Itálii. Zemřel 20.9.1576 ve věku 75 let v Římě v Itálii.

nicholas-culpeper.thumb.jpg

Nicholas Culpeper

Nicholas Culpeper byl anglický lékař, botanik a astrolog. Narodil se 18.10.1616 v Ockley ve Velké Británii. Zemřel 1.1.1654 ve věku 38 let v Londýně ve Velké Británii.

Friedrich Feerhow

Friedrich Feerhow byl rakouský teosof, lékař a astrolog. Narodil se 8.10.1888 ve Vídni v Rakousku. Zemřel 2.1.1921 ve věku 33 let ve Vídni v Rakousku.

robert-fludd.thumb.jpg

Robert Fludd

Robert Fludd byl anglický okultista, filosof a lékař. Narodil se 17.1.1574 v Bearstedu ve Velké Británii. Zemřel 8.9.1637 ve věku 63 let v Londýně ve Velké Británii.

max-heindel.thumb.jpg

Max Heindel

Max Heindel byl americký teosof a astrolog dánského původu. Narodil se 23.6.1865 v Aarhusu v Dánsku. Zemřel 6.1.1919 ve věku 54 let v Oceanside ve Spojených státech amerických.

william-lilly.thumb.jpg

William Lilly

William Lilly byl anglický astrolog. Narodil se 11.5.1602 v Diseworthu ve Velké Británii. Zemřel 9.6.1681 ve věku 79 let.

jeanbaptiste-morin.thumb.jpg

Jean-Baptiste Morin

Jean-Baptiste Morin byl francouzský astrolog. Narodil se 23.2.1583 ve Villefranche-sur-Saône ve Francii. Zemřel 6.11.1656 ve věku 73 let.

paracelsus.thumb.jpg

Paracelsus

Paracelsus byl středověký lékař, alchymista a mystik. Narodil se 10.11.1493 v Eggu u Einsiedelnu ve Švýcarsku. Zemřel 24.9.1541 ve věku 48 let v Salcburku v Rakousku.

abdias-trew.thumb.jpg

Abdias Trew

Abdias Trew byl německý teolog a astrolog. Narodil se 29.7.1597 v Ansbachu v Německu. Zemřel 12.4.1669 ve věku 72 let v Altdorfu u Norimberku v Německu.

Své zodiakální, ale i planetární, signatury měly i jednotlivé choroby i léky (byliny, minerály, léčivé směsi…), a astrolog vždy z horoskopů sestavených pro konkrétního pacienta a konkrétní chorobu určoval příčiny, prognózu choroby i nejvhodnější léčebný postup a výběr léků. Diagnostika astromedicíny spočívala v prozkoumání horoskopu na nalezení škodlivých konstelací v příslušném znamení, léčba pak v nalezení léků, bylin, kamenů či barev s odpovídající živlovou, planetární či zodiakální signaturou. Kategorizací těchto léčebných prostředků a přiřařezním odpovídajích signatur se pak v pozdější tradici zabývali spíše než astrologové, jiní okultisté – alchymisté, spagyrici a mágové. Výčet jednotlivých orgánů a nemocí, které tomu kterému znamení přísluší se v průběhu času autor od autora nepatrně upravovaly, nicméně princip i oblasti těla jsou takřka vždy zachovány až do moderních astromedicínských spisů.

Slavná léta astromedicíny

Po svém klasickém období v antickém Řecku a Římě si astromedicína prošla mimořádně plodným obdobím pod patronátem arabských astrologů a lékařů, kteří její klasickou podobu obohatili o mnohé poznatky orientální medicíny i astrologických přístupů indického subkontinentu. A přes arabské univerzity na Pyrenejském poloostrově se spolu s celou astrologickou naukou přes francouzské katedrální školy vrátila do povědomí evropských učenců a lékařů v době, kdy se začínaly zakládat i univerzity evropské. Koncem středověku pak znalost astromedicínských postupů, včetně zodiakálních a planetárních signatur orgánů, chorob i léků, patřilo k výbavě každého slavného lékaře své doby. Ostatně spisy věhlasné lékařské autority Philippa Aureola Theophrasta Bombasta von Hohenheim, známého jako Paracelsa, o tom vydávají svědectví dodnes. Jeho současník Heinrich Cornelius Agrippa von Nettesheim svým rozsáhlým dílem De occulta philosophia (O okultní filosofii) integroval tehdejší hermetické poznání, včetně astrologie a tedy i astromedicíny, do uceleného systému.

Astrologii a lékařství propojoval významný renesanční vzdělanec a hermetik Gerolamo Cardano, který působil i jako dvorní astrolog Joachima I. von Brandenburg. Cardano zaznamenal mnoho pozorování z oblasti patologie, teralogie a o infekčních chorobách. Alespoň zmínit je na tomto místě potřeba postavu dalšího renesančního hermetika Roberta Fludda (1574 – 1634), jenž ve svých spisech zachytil komplexní hermetickou vizi světa, které měly také podobu komplikovaných diagramů. V Německu reprezentoval v 17. století vědeckou kapacitu v oboru astromedicíny profesor matematiky a fyziky z norimberské univerzity Abdias Trew.

Za jednoho z posledních mohykánů renesanční astromedicíny lze považovat anglického astrologa Williama Lillyho, který studoval klasická díla helénských astrologů i překlady astrologů arabských. V roce 1647 vyšla jeho nejvýznamnější monumentální osmisetstránková kniha Christian Astrology (Křesťanská astrologie), která se do dnešních dob dočkala mnoha vydání a překladů do jiných jazyků. Toto dílo je vedle ještě rozsáhlejší Astrologia Gallica francouzského astrologa Jean-Baptiste Morina považováno za jedno ze stěžejních spisů západní astrologické tradice, protože obsahují praktický souhrn veškeré astrologické znalosti své doby. Lilly se zabývá zejména horární astrologií, která byla jeho celoživotní specializací, nevyhýbal se ale ani popisům základů astromedicíny.

Nemoci signifikované planetami

Saturnpískání či hučení v pravém uchu, hluchota, bolesti zubů, bolesti kostí, problémy měchýře, všechny studené nemoci ze špatné nálady, dna, svrab, trudomyslnost, churavost, malomocenství, ochrnutí, souchotiny, žlučovitost, čtvrtodenní zimnice, vášeň ve slabinách, únik moči, černý kašel, katar a hleny z plic a hrudníku
Jupiterplíce, žebra, sinalost, játra, puls, semeno, žíly a tepny, mrtvice, dutiny, šelest na srdci, křeče, záněty jater, křeče a píchání kolem páteře, problémy s hnitím krve a žil
Marslevé ucho, žluč, žlučovody, krvácení a kameny, mor, poranění ve tváři, vředy, vysoké horečky, žlutá zimnice, nežity, anální píštěle, padoucnice, návaly krve, úžeh, oheň sv. Antonína
Sluncemozek, srdce, zrak, pravé oko muže, levé oko ženy, křeče, mrákoty nebo náhlá bušení srdce, krevní tlak, tlaky v očích, katary, červená cholera
Venušeděloha, genitálie, dřeň, hrdlo, játra, sperma nebo zadek mužů i žen, poškození dělohy, potíže s močením, kapavka, dědičná debilita, řezavka, slabost žaludku a jater, francouzské nebo španělské neštovice, imbecilita nebo touha zvracet, opakované nemoci z jídla
Merkurrozum, duch, přeludy, představivost, řeč, jazyk, prsty, dlaně, necitelnost, bláznovství, netečnost, koktání, chrapot, kašel, vzkypění šťáv
Lunalevé oko muže, pravé oko ženy, mozek, malá střeva, měchýř, chuť, dávivé zvracení, ochrnutí, kolika, menstruační problémy, abcesy, návaly v břiše, výtoky z pochvy, surový temperament v částech těla

William Lilly, Křesťanská astrologie

Nemoci signifikované ve znameních

Beranvšechny nemoci hlavy (oči, tvář, uši, páchnoucí dech, bolavá ústa a psychické problémy) a nemoci způsobené cholerou, neštovicemi, tlaky a návaly
Býknemoci hrdla a krku, krtice a choroby z melancholie
Blíženciramena, paže, ruce a choroby ze změn krve
Raksvrab, rakovina plic, onemocnění horních cest dýchacích, špatné zažívání v žaludku, slezina, plíce, horní část břicha, nemoci ze zimy a vlhka, obžerství a opilství
Levpáteř, boky, žebra, srdce, dolní část hrudníku, cholerou způsobená ochoření a vysoký tlak krve
Pannašpatné trávení střev a návaly bolestí břicha, podvýživa a dýchavičnost
Váhyhorečky v zádech, žlučové či ledvinové kameny, přejídání či nadměrné pití, pohlavní nezdrženlivost a choroby, potíže s hýžděmi, klouby, stehny a kyčly
Štírslabiny a oblast třísel, zadek, močový měchýř, zánět vrátnice, močové kameny, bolestivé močení
Střelecstehna, zadnice, anální otvor, svrbění, ischias
Kozorohkolena, zadní část stehen, lupénka a svrbění kolen, trudomyslnost
Vodnářnohy, holeně a jejich chrupavky včetně kotníků
Rybykotníky a chodidla, dna, otoky těchto míst

William Lilly, Křesťanská astrologie

Nemoci signifikované v domech

1. důmhlava, oči, tvář, uši, páchnoucí dech, bolavá ústa a psychické problémy
2. důmhrdlo, krk, krtice
3. důmramena, paže, ruce
4. důmdýchací cesty, bránice, plíce
5. důmzáda, šíje, žaludek, játra, srdce, boky
6. důmdolní část břicha, střeva, játra
7. důmstehna, slabiny, slepé střevo, močový měchýř, děloha, pohlavní orgány
8. důmpáteř, zadek, prostata
9. důmkyčle, pánevní kosti
10. důmkolena, stehenní úpony u kolenou
11. důmbérce, nohy ke kotníkům
12. důmchodidla a všechny nemoci vzathující se k nim

William Lilly, Křesťanská astrologie

Astromedicínské zmrtvýchvstání

V dobách své největší slávy, našel William Lilly ještě jednoho proslulého žáka. V listopadu 1635 ho navštívil mladý lékárník Nicholas Culpeper a z tohoto nadaného mladého muže se později stal na britských ostrovech proslulý léčitel, autor dodnes uznávaného herbáře léčivých bylin a především také velký propagátor astromedicíny. V roce 1651 sepsal pojednání o astromedicíně Semeiotica Uranica, or an Astrological Judgement of Diseases o využití dekumbitorních lékařských horoskopů, staré a tehdy hojně užívané techniky, při níž lékař-astrolog sestavuje speciální horoskopy pro počátek nemoci a z nich odvozuje nejen prognózu nemoci, ale i léčebný postup.

Paradoxně právě zařazení astromedicínských prvků (signatur bylin) do Culpeperova herbáře The English Physitian (Anglický lékař) z roku 1652, je tou částí jinak velmi ceněného díla, která je od té doby neustále kritizována a někdy až zesměšňována jeho následníky neznalými astrologie. Doba, kdy se podle slavného Hippokratova citátu říkalo, že lékař, který se nevyzná v astrologii, by si měl spíše říkat blázen než medik, se nenávratně blížila ke konci. S nástupem vědeckého racionalismu koncem sedmnáctého a počátkem osmnáctého století se zdálo, že astrologie opět z Evropy zmizela, protentokrát navždy. Lidská těla se v pohledu lékařů změnila na pouhé mechanické stroje, které fungují všechny stejně, a místo individuálních pacientů začínali lékaři léčit nemoci. Ovšem toto zdání, jak se později ukázalo, klamalo. Astrologie – a s ní i léčení podle hvězd – přežila racionalistický a církevní útlak ve skrytém prostředí uzavřených společností, aby se později mohla znovuobjevit na scéně.

Lidové popularity dosáhla na Západě astrologie ve 20. století poté, co na konci předchozího století opět opustila uzavřené společnosti zednářských lóží a tajných bratrstev. Velkou zásluhu na tom mělo především teosofické hnutí Heleny Petrovny Blavatské, která ve svých dílech spojila tradiční západní astrologickou doktrínu s prvky indické filozofie a také s védskou astrologií. Z těchto teosofických kořenů poté čerpala velká řada evropských a severoamerických astrologů na Starém i Novém kontinentu.

Reprezentantem teosofické obrody astromedicíny v našich končinách byl určitě vídeňský lékař Fritz Wehofer, který svá astrologická pojednání psal pod pseudonymem Friedrich Feerhow. Jedním z předních astrologů této éry, který se věnoval návratu astromedicíny na světové výsluní, byl i Carl Louis von Grasshoff, muž spřízněný s německým císařským dvorem, který do historie okultismu vstoupil ve Spojených státech pod jménem Max Heindel. Mezi desítkami jeho knih najdeme i ty, které se speciálně věnují diagnóze podle horoskopů a okultním principům léčení. Vycházel při tom, samozřejmě, ze základních principů zděděných ze starověku a rozpracovaných středověkými a renesančními okultisty…

„Rodiče mají výjimečnou příležitost a mohou střádat více bohatství na nebesích rozvážnou péčí o děti, založenou na znalostech jejich sklonů k onemocněním, které se obejvují v jejich horoskopech,“ napsal ve svém Poselství hvězd Heindel, jenž považoval obrazec horoskopu za diagnosticky mnohem přínosnější než rentgenový snímek. „Horoskop ukazuje nastupující nemoci od kolébky po hrob, a tudíž nám dává možnosti včasného nasazení preventivních prostředků.“

Pokračování příště

Publikováno: 20.4.2011, 10:45




 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

Jakub MALINA je šéfredaktorem portálu KADUCEUS.CZ. V letech 1996 až 2000 pracoval jako redaktor MF DNES a zároveň byl v druhé polovině devadesátých let vydavatelem dnes již zaniklého internetového deníku SpeedwayInfo.CZ. V letech 2008 - 2010 vedl redakci měsíčníku REGENERACE.

Zabývá se historií, zejména pak dějinami okultismu a esoterních nauk. Dosavadní dvě jeho knihy Staroměstský orloj - Průvodce historií a esoterním konceptem orloje (Eminent, 2005) a Karlův most - Průvodce historií a esoterním konceptem slavného díla Karla IV. a Petra Parléře (Eminent, 2007) vyšly ve třech jazycích.

Další články tohoto autora

 


REKLAMA